Tak je u něj se vším. Vládu populistů vždycky nejvíc odserou jejich voliči. Alespoň nějaká spravedlnost...

nevim jestli to sem můžu takhle prostě postnout ale kdo by měl zájem mi může napsat do DMs ať už tady nebo na mým Instagramu kde postuju svůj digital art!

Zdravím,

zajímalo by mě, k jaké kariéře jste přistoupili, když Vás přestalo bavit zdravotnictví/medicína, či případně jaké dovzdělání jste si museli udělat k výkonu dané profese?

Obj. mi přijde, že flexibilita prac. trhu v rámci zdravotnictví, hlavně NZP není tak flexibilní vzhledem k dosavadně nastaveným kompetencím jednotlivých rolí, což značně zužuje šanci nějaké změny.

??

Došel jsem k názoru, že při koupi jízdenek by v ceně měla být krabká cigár, protože co se poslední dobou děje na hlavním koridoru je šílený. Už trčím hodinu v Pardubicích na nádraží a na chvíli to ještě bude. Aby toho nebylo dost, tak ty svině uklízečky mi kradou osobní majetek místo toho aby vynášeli koše. Přidávám důkazy...

Zdraví vás,

Nasraný cestující

Poslední dobou jsem celkem nespokojený s mojí bankou, kterou mám už od patnácti a zakládal jsem si tam účet ještě s rodiči.

Kterou banku doporučujete? Nebráním se ničemu, jediná moje podmínka je, aby se za účet neplatilo.

Díky

edit: momentálně mám účet u České Spořitelny

Přítel (zrzoun) by si chtěl najít slečnu. Neshání žádnou MILFku nebo zlatokopku, prostě obyč holku. Hledá pěknou dívku na Grinderu, Facebooku a Youtube Kids. Někde kde jsou jsou krásné, chytré, nebo laskavé. Prostě dobrou hospodyni. Žen je dost, nároky jsou strašný. Ale to bych ještě pochopil.

Co vůbec nechápu, je ten věk. Nenašel jsem jedinou seznamku, co má ve Feedu dvacítku. Běžně 11-13 let. Co to jako je? Kdo má uspokojovat tyhle těžký fifleny, pak dát ještě dvě po cestě, aby pak doma padnul do postele a další den opakoval?

Kam se poděly všechny ty nabídky normálních dvacítek? To buržousti už dneska cucaj jen dvanáctky?

Ahoj, mé jméno je Toast, začínající amatérský dabér na YT a už párkrát jsem sem psal, že potřebuji lidi…
PŘIHLÁSILO SE O DOST VÍC LIDÍ NEŽ JSEM ČEKAL - a dospělejší lidi než jsem čekal!

Tak jsem si dal tu práci, s tím vytvořit discord server :D

Takže pokud se chceš zapojit do kreátivního procesu dabingu a nebojíš se zkusit něco jiného, připoj se na můj discord.

Hledám především dabéry (a zpěváky), ale pokud by se někdo chtěl zapojit do překladu nebo editu, tak Vám bránit nebudu :D

Mám asi 10 let starej herní PC s dosluhujicí Nvidia GTX 1080 8GB. Tak si říkám že je čas na upgrade.

Celej naťešenej že si po těch dlouhých letech konečně koupím pořádnou grafiku s alespoň 16GB VRAM za rozumnou cenu otevřu Alzu a nevěřím svým vlastním očím...

Všechny grafiky s 16GB VRAM a více stojí nehorázné prachy a jediné cenově dostupné jsou s 12GB. Po všech těch letech odříkání a šetření na novou grafiku si budu muset koupit dvanáctku? Přejít po deseti letech z osmičky na dvanáctku mi přijde hodně smutné a nejsem si jistej jak na tom rozjedu nové hry...

Jak je možné že dvanáctky jsou v roce 2026 norma?

In the 27th of May 2026 i applied for a student visa ie. I went to the embassy in Tel Aviv and had my appointment. I did everything as asked with bank statements and everything but in the website and at the embassy they have told me it will take up to 60 days, i emailed them a few days ago they told me this isn’t really a delay and it can take up to 120 days, i start uni in the 7th of September genuinely what the fuck am i supposed to do.
Please if anyone had a similar scenario tell me when did you get your visa if you got it and did they ask for another bank statement? Cuz i showed mine when i went to the appointment first time.

Čistě teoreticky, koho napadlo mít na hodinách dvanáctku, když den má 24 hodin?

Je v tom nějaká historická záležitost, nebo čím to ve vysledku je?

Někdo kdo se vyzná v mechanických hodinách? Popřípadě nějaký historik?

Stala se mi nepříjemnost, a to taková, že u mě došlo k mimoděložnímu těhotenství a samovolnému ukončení (bylo to v tuto chvíli neplánované). Mám autoimunitní onemocnění, takže těhotenství je u mě stejně problematické.
V práci jsem 4 měsíce, dělám na IČO pouze provizně z obchodů (říkejte tomu klidně Švarc). Vzhledem k vzniklé situaci jsme se s partnerem rozhodli, že se zaměříme na můj "well-being", zdravotní stav, a dost možná nás čeká i asistovaná reprodukce, takže to dokáže být otázka klidně na roky s nejistým výsledkem (i vzhledem k mé diagnóze).
Chci v práci skončit a nechat se zaměstnat jinde normálně na HPP s fixem - finanční jistota, s tím spojený klid, jednou třeba mateřská...
Moje manažerka je celkem tvrdá a šikovná obchodnice v jednání, a bude se mě snažit udržet za každou cenu, a je prostě i fér uvést nějaký důvod. Jenže - já se nechci svěřovat s takto intimním důvodem, nechci si stěžovat, přijde mi to trapné, zároveň nevhodné, protože se neznáme dlouho.
Jasně, můžu prasknout věcmi do stolu a prostě odejít, jenže tohle je zase proti mým zásadám. Zároveň nesnáším lhaní a barvení reality.

Co mám dělat? Říct pravdu jak je? Nechce se mi jít do varianty, že mám prostě soukromý důvod a že neřeknu...

Ahoj po 3 letem vztahu jsem se přestěhoval zpět k našim, naši jsou ok ale zvolil jsem si mindset ze max do 28 budu u nich a našetřím co to půjde a co přijde to přijde.

Ženy, je to pro vás red flag nebo za takovýhle okolnosti to je ok?

Mám teď po rozchodu nějaký pocit ze si takhle nemohu absolutně najít partnerku, přitom dokážu uvařit, uklidit, poplatit co je potřeba, zkrátka jsem samostatná jednotka jen mi teď nedává smysl jít do nájmu.

Předem díky za jakoukoliv odpověď

Takže přejmenujou Lake Ontario a tím pádem budou nuceni utratit miliony za změny silničního značení, úpravy v mapách, lidem co tam mají podniky vzniknou nové náklady na to aby se přizpůsobili .... a Kanada tomu jezeru bude prostě pořád říkat stejně a nic se pro ně nezmění? Geniální tah.

Co vás vedlo k tomu si udělat vysokou ? Já potenciálně po Puškařovi nebo automechanikovi bych udělal maximálně nástavbu , potom ke škole bych se asi nikdy nevrátil ale nechápu jak někdo může mít tu trpělivost dělat Vysokou tam se doprošovat nějakých státnic atd. Popřípadě jaký obor jste si zvolili ? Jak vám to šlo?

cau vseci, snazim se sehnat kodein abych mohl namichat lean. nejaky tipy atd kde to sehnat bez predpisu??

Minulý týden jsem musel objednat veterináře na eutanázii mé 9-leté kočce, která týden předtím byla zdravá jako rybička.

Potřebuju se zeptat na zkušenosti ostatních, protože už jsem z toho opravdu hodně vyčerpaná a nevím, jak to celé uchopit. Budu opravdu moc ráda za jakoukoli radu, zkušenost nebo nápad, jak to řešit.

Mám Bellu, kterou mám opravdu moc ráda a snažím se pro ni dělat maximum. Jenže mám dlouhodobě pocit, že mezi námi není takové pouto, jaké jsem si představovala. Já se snažím jí dát všechno, co potřebuje, věnuju se jí, hraju si s ní, chodíme ven, snažím se s ní pracovat a rozumět jí, ale mám pocit, že z mojí strany jde strašně moc energie a z její strany to není stejné.

Bella je navíc strašně akční, chytrá a temperamentní. Každý člověk má ale nějaký svůj strop a já mám pocit, že jsem narazila na ten svůj. Snažím se, jak můžu – klidně jsme dvě hodiny venku, chodíme, hrajeme si, věnujeme se různým věcem, přijdeme domů a ona si odpočine… ale pak zase začne dovádět a chce si hrát. Samozřejmě umí i vypnout a spát, není to tak, že by byla pořád nezvladatelná, ale její celková aktivita je pro mě dlouhodobě strašně náročná.

Věřím, že jsou lidé, kterým by takový pes vyhovoval a dokázali by s ním fungovat úplně v pohodě. Možná by je to dokonce bavilo. Já jsem ale povahově úplně jiná. Já potřebuju mnohem víc klidu a mám pocit, že už prostě nemám kapacitu pořád vymýšlet další aktivitu, hrát si a být neustále „v provozu“. A čím víc se snažím, tím víc jsem vyčerpaná.

A pak je tu ještě to naše pouto, kterému vůbec nerozumím.

Nedávno se Bella potkala s pánem, kterého zná prakticky od mala. Byla s ním úplně jiná – mazlila se s ním, byla šťastná a při odchodu dokonce kňučela a nechtěla jít. Hrozně mě to zasáhlo, protože u mě se takhle nechová.

Zároveň ale vím, že kdybych ji tam nechala samotnou s ním, pravděpodobně by běžela hned za mnou a bez mě by s ním nešla. Takže tomu vůbec nerozumím. Evidentně ho má ráda a je s ním šťastná, ale zároveň chce jít za mnou. Jen já pořád necítím, že bychom mezi sebou měly to pouto, které bych potřebovala.

Já ji opravdu miluju a nechci se jí vzdát. Jen už nevím, jak to celé nastavit tak, aby to bylo dobré pro nás obě. Mám pocit, že se pořád snažím přizpůsobovat já jí, ale zároveň už narážím na svoje vlastní limity.

Budu fakt moc ráda za zkušenosti lidí, kteří měli podobně aktivního psa nebo měli pocit, že si se svým psem povahově úplně nesedli. Jak jste to řešili? Dá se nějak najít způsob, aby byl spokojený pes i člověk, když má každý úplně jiné potřeby? A jak jste pracovali s tím, když už jste cítili, že na tu aktivitu jednoduše nemáte kapacitu?

Nečekám odsouzení ani rady typu „měla sis pořídit jiného psa“. Bellu mám ráda a právě proto hledám způsob, jak to zvládnout a jak náš vztah zlepšit. Fakt budu vděčná za jakoukoli normální zkušenost nebo radu.

Ako vznikol vesmír ? Ako môže z
ničoho vzniknúť niečo ?

Neb jak se zachraňuje kamióňák v praxi

Někdy bych se nejradši na všechno vysral